Technické zajištění lomů

Sběrná (hlavní) štola (též hlavní překop) :
základní článek svážecího systému, na nějž se pak napojovaly spojovací štoly z jednotlivých lomů; prostorná štola, zpevněná a často vyzděná. V obou částech lokality vede na úrovni vápenky (3. těžební patro), v západní části pak má patro i na 2. úrovni.

Průzkumná štola :
odbočka z již existující štoly, jdoucí do nadějné, z povrchu vytipované lokality. V případě, že se kvalita a uložení horniny osvědčilo, byla průzkumná štola dále rozšířena a posléze se používala jako dopravní (sběrná) štola.

Svážná štola :
šikmá štola sloužící k dopravě materiálu z lomů, jejichž dno je na jiné úrovni než Hlavní sběrná štola (takže se svážné štoly objevují jen v bezprostřední blízkosti lomů; výjimkou je Hagenova štola, spojující 2. a 3. sběrné patro v západní části štol, či Arnova štola spojující Hlavní štolu s povrchem).

Výtahy :
šikmé až kolmé, podobná funkce jako svážná štola.Výběr zajímavých štol (seřazené podle těžebních pater).
1. patro :
Objevuje se jen u Mexika, podle mapy se jedná o krátké, nejspíš průzkumné štoly (například 60 m dlouhá Zaječí štola ústící v jižní lomové stěně Mexika).

2. patro – západ (390 m.n.m.) :
Sběrná štola druhého patra obhospodařovávala mělčí lomy (Modlitebna, Želva, Liščí lom, Kamensko a Malý Přírodní), na dvou místech pak (prý) byla spojena svážnými štolami s hlavní štolou v 3. patře (jednou ze svážných štol je neprůchodná Hagenova štola). Hlavní osou je Kamenská (Gaislerova) štola, s možností vstupu v lomech Modlitebna, Želva a Liščí lom (osada Liščárna) a s odbočkou (Liščí štola) do vzdálenějšího konce Liščího lomu (na konci zavalena). Severní část Kamenské štoly, mířící k lomům Velký a Malý Přírodní, je neprůlezí, malá průchodná část ještě vede z Velkého Přírodního (osada Kamensko) kolem Malého Přírodního (ve štole po pravé straně vstup do jeskyně AmerikaI).

2. patro – východ :
Ve východní části Velké Ameriky se nachází zbytek svážné chodby a odtud pak vstup do Východních (nebo též Zbytovského) průzkumných štol k ověření ložiska. V západní části Velké Ameriky, hned nad vstupní stezkou, je vchod do oblíbené Rytířské štoly (též Maršálkova chodba, Mexičan). (Pod prvním oknem vlevo je skalní komín větších rozměrů; z uvedeného okna se lze docela jednoduše dostat vpravo k zavřenému vchodu do Severního překopu a k úzkému komínu vedoucímu dolů, do neznáma.) Odbočka z Mexičana mezi Velkou Amerikou a Mexikem o názvu Blátivá štola je hodna svého jména…

3. patro – západ (375 m.n.m.) :
Hlavní sběrná štola s profilem 2.5 x 2.5 m a délkou 2.950 m, spojující (spolu s 2. patrem) všechny lomy západně od vápenky. Štola začíná mezi vápenkou a Azurovým jezerem (Cementové štoly), po pravé straně míjíme odbočky do Azurového jezera (Galerie U vozejčku), do Zasypaného lomu, po delším úseku pak vlevo „Středověký systém“ – soustavu průzkumných štol, pozůstatek snahy najít vhodné místo k těžbě mezi Zasypaným lomem a Malou Amerikou, o kousek dál Komín smrti no a v dálce se už objevují světla Malé Galerie, poskytující výhled na Malou Ameriku (ještě předtím však nejhezčí svážná štola a dominanta Malé Ameriky, Andělské schody). U šachty (která nahradila Andělské schody) se dá – pokud člověk má lano – sešplhat na ostrůvek Malé Ameriky (štoly na úrovni ostrůvku jdou jenom k šachtě). Následuje odbočka z Hlavní štoly s poetickým jménem Štola růží, s navazující Arnovou štolou (spojovala Hlavní štolu s povrchem), do jejíž horní části se dostaneme nenápadným vchodem u dvou domků. Na další křižovatce v Hlavní chodbě pak vpravo míří Hagenova štola, která spolu se svážnou štolou spojovala 2. a 3. sběrné patro; zde se také nachází bájná Hagenova kolejnice „Do roka a do dne“, Hagenova studánka a bývá tu i návštěvní kniha. Vlevo na křižovatce odbočuje Podkovácká štola (vchod do Podkovy je zasypaný), další odbočka vlevo v Hlavní štole je až Diabasová štola, spojující sběrnou štolu s Pustým lomem a Jižním křížem. Poslední odbočky z Hlavní štoly jsou -vpravo- Jahodová plus Velikonoční štola (Supí lom a Soví ráj) a -vlevo- Radiácká štola. Z té doprava zahýbá Ovčí štola na Černý a Červený lom (zával Monte Carlo) a při pokračování Radiáckou štolou a po překonání Bodyho závalu je možno se dostat k Vlčí štole – spojovací štola k Šamoťáku (zával Specialistů). Po překonání prokopaného závalu Naděje v Radiácké štole dojdeme do nejzápadnější části Hlavní štoly, k železniční smyčce a ještě kousek dál.

3. patro – východ (371 m.n.m.) :
Jedná se o východní sběrnou štolu Severní překop, s profilem 3 x 2.5 m a délkou 1.210 m, obstarávající svoz materiálu z Mexika, z lomů Velké Ameriky a ze Slunečního lomu v době, kdy ještě nebyla zavedena automobilová doprava ve Velké Americe. Vchody – u železniční vlečky do Kontaminované štoly zavřené, v Mexiku na úrovni třetího patra – zavřené, dokonce vchod v západní stěně Mexika je zavřený . Štola smrti spojující Sluneční (a Půlnoční) lom – zavalená, velmi nadějný vchod hned u sestupné stezky Velké Ameriky – zavalen.

4. patro (350 m.n.m.) :
V západní oblasti se nevyskytuje, všechny lomy – až na Malou Ameriku – mají dno na úrovni třetího či druhého svážného patra. Takže jediným zástupcem jsou malé štolky z ostrova Malé Ameriky k šachtě, a pak Gotická chodba s vchodem v severní stěně Mexika, ta vede dál pod vápenkou k Azurovému jezeru.

5. patro (335 m.n.m.) :
Ve Velké Americe u jižní stěny hned blízko přívozu je vchod do kratší, ale pro ty, co nechtějí použít vodní cestu, velmi vděčné Jezerní (Anděrovy) štoly, díky níž se dá přejít z jižního břehu jezera na severní. Jako nejlehčí přístup do Mexika se ukazuje použití Vodní štoly (spojovací štola s Velkou Amerikou, pro nákladní automobily dnes uzavřená). Začíná v SZ části Velké Ameriky, zajímavá je po asi 100 metrech odbočka vpravo – Dolní (svážná) štola vedoucího do okna nad vchodem do Vodní štoly (okno je na úrovni 4. patra). Do Mexika je z Vodní štoly několik východů, štola podle mapy dál vede k podzemní lanovce (převýšení 40 m) a jako Naftová štola pokračuje k Azurovému jezeru.

Ke stažení

• Štolový systém jednotlivých pater

• Mapy lomů