Štítek: Pověsti

Nové pověsti amerik – Prolog 1

Nové pověsti amerik – Prolog

Nad Velkou Amerikou vyšlo slunce. Hlas sirény rozehnal ranní červánky a nastal všední den. Tóny kytar vystřídal rachot sbíječek a vůně táboráků se rozplynula v tmavých chuchvalcích za výfuky náklaďáků. Bylo pondělí. Dole na...

Vyhýbka do pekla 0

Vyhýbka do pekla

Štolami v okolí Malé Ameriky se nesl smích a rozjařené výkřiky ze čtyř hrdel. Partička trempů tu dováděla v galeriové chodbě, plné pražců, kolejí a výhybek, ozářené slunečním svitem proudícím sem velkými skalními okny.

Svíčka za závalem 0

Svíčka za závalem

Štolami v okolí Malé Ameriky se nesl smích a rozjařené výkřiky ze čtyř hrdel. Partička trempů tu dováděla v galeriové chodbě, plné pražců, kolejí a výhybek, ozářené slunečním svitem proudícím sem velkými skalními okny....

Rolnička 0

Rolnička

Sluneční paprsky se unaveně prodíraly špinavými skly nádražní haly a kreslily na sedadlech vagónu bizardní krajky. Po nástupišti kličkovali poslední opozdilci v marné snaze dostat se někam, kde ještě zbylo místo k sezení. Odněkud...

Třináctá komnata 0

Třináctá komnata

“Teda brácho, až to prokopem, to bude teda věc.” “No jo, tajný archiv. Nebo podzemní továrna. To už stojí za to rýpání v hlíně a kamení.” “Jenom je mi divný, že nás nikdo nepředešel....

Tebe vyzývám, skalin duchu 0

Tebe vyzývám, skalin duchu

Pod skalní klenbou štoly hořel oheň. Okolo seděli tři trempové – dívka a dva kluci. V přestávkách mezi Šípákovým vyprávěním se ozýval zvonivý Lusin smích. Venda, poslední z trojice, se věnoval malému propanbutanovému vařiči,...

Co dokáže Amerika 0

Co dokáže Amerika

“Tak pánové, tohle je Azuráč. Nebo se mu taky říká Kanada,” prohlásil Knak, vedoucí čtveřice kluků v maskáčích a s usárnami na zádech. Stáli na kraji lomu a pohlíželi na jezero modrozelené vody pod...

To stane se včera 0

To stane se včera

Dany se zastavil a rozhlédl se. V dálce ze ním blikala světla vesnice schoulené v kopcích. Odtamtud se jako černá stuha mezi zasněženými poli táhla úzká silnička, po které přišel. Jedno z těch světel...

Ze zákulisí kongresu 0

Ze zákulisí kongresu

Vítám vás, kolego Richarde, jak pak se pořád máte?” “Ale znáte to, kolego Hagene. Pořád se mi doma někdo courá. Kde jsou ty časy, kdy se lidi do Richarda báli. A teď mi tam,...

V čase zimních bouří 0

V čase zimních bouří

Těžké šedivé mraky zhasily poslední zbytky denního světla. Větrná korouhvička na střeše Kubrychtovy boudy se třásla a skřípěla pod nárazy zuřivého vichru. Sníh padal v ohromných spoustách. Vločky vířily v divém reji nízko nad...