Pojmenování lomů

V letech 1944 – 1963 postupně končila těžba v jámových lomech v oblasti Amerik mezi Karlštejnem a Bubovicemi. Opuštěné a pomalu zarůstající lomy, stejně tak jako kilometry podzemních chodeb lákaly nejenom trampy, ale také mnohé přírodovědce. Tak se o toto území začali zajímat geologové, paleontologové, botanikové, chiropterologové, ekologové … a v neposlední řadě také speleologové. Někteří provádějí odborný výzkum, jiní hledají romantiku a najdou se i „hledači pokladů“. Všichni však potřebují jednotlivé lomy a chodby pojmenovávat. Protože přístup k důlním mapám s těžařskými názvy byl téměř nemožný, je nyní běžné číst v rozličných článcích a slyšet mezi jeskyňáři, že jeskyně Amerika I. leží v lomu Amerika, Příroďák či Kazatelna. Přitom se jedná o stále tutéž jeskyni.

Při soupisu lomů, který prováděl Státní geologický ústav v této oblasti v letech 1941-1948 je celá oblast popisována jako lom „Amerika“ bez podrobnějšího členění (Vachtl 1949). Je to způsobeno ještě značným roztěžením území. Lomy podrobněji nerozděluje ani Brunnerová (1974). Detailnější členění se objevují až v odborných zprávách např. (Lysenko 1978, Sádlo 1983). Členění různých autorů se navzájem velmi liší.

U některých pojmenování bylo nutné potlačit původní lomařské názvy, zvláště byl-li nový název již velmi vžitý, nebo znamenalo-li by zavedení původního názvu zvětšení chaosu například tím, že původní název pro jeden lom je nyní vžitý u jiného. V tomto případě jsou oba názvy uvedeny pouze jako synonyma.