Krátké zprávy

Česká Amerika je krásná, ale zakázaná, protože zabíjí.
Deníky Bohemia - 4.7.2001
Unikátní a romantický, ale nebezpečný. Takový je známý lom Velká Amerika u obce Mořina na Berounsku. Každý rok se tu vážně zraní několik lidí, kteří se po strmých stěnách spouštějí dolů k blankytnému jezeru. A to i přesto, že vstup na Ameriku je přísně zakázán. Časem by však mělo necelé dva kilometry odtud vyrůst jiné turistické lákadlo: rekreační areál s velkým přírodním koupalištěm.
Sluneční paprsky neúprosně pálí. Stoupáme na kole po silnici z Mořiny směrem na Bubovice. Na vrcholu stojí u krajnice několik aut. Ještě nedávno tu byla výstražná cedule upozorňující řidiče na časté krádeže. Značka zmizela, zloději ne.

K jezírku i přes zákaz

Na protější straně asfaltky se nachází jedna z vyhlídkových plošin, z níž je překrásný pohled na Velkou Ameriku ­ lom, kde se před léty natáčela scéna Svěrákova filmu Akumulátor I či legendární Limonádový Joe. Z šedého vozu s pražskou poznávací značkou vystupuje mladý pár s dítětem. "To je vážně bomba," kroutí nevěřícně hlavou muž, zatímco manželka zachycuje unikátní scenérii na kameru. "Nechápu, proč se dolů nesmí, když je tam cesta," kroutí hlavou muž. "Asi je to nebezpečný," odvětí žena, popadne dceru za ruku a míří zpět do vozu. Třebaže je pracovní den, během chvíle se na plošině objeví další člověk. Pokochá se pohledem na jezero a mizí. Najde se ovšem i mnoho těch, kterým pouhý pohled z ptačí perspektivy nestačí. O tom, že k jezeru na Americe se i přes zákaz vydávají dobrodruzi, svědčí nejen nápisy a znaky z kamenů sestavené na dně lomu, ale i několik internetových stránek. Dočtete se na nich i to, že Amerika je jednou z nejstarších českých nudistických pláží, najdete tu popisy štol spojujících některé lomy. ¨Co na tom, že kvůli nim musí na Ameriku co chvíli vyjíždět berounští hasiči a řevnická Záchranná služba Trans Hospital. "Naposledy jsme tu byli pro dvě Američanky. Zůstaly viset na stěně a nemohly dolů ani zpět. Německy volaly o pomoc," říká provozovatel záchranky Bořek Bulíček. Ovšem ne každý výjezd záchranářů skončí šťastně. Předloni jeden muž na Americe přišel o život. "Sledujeme, kolikrát obcí projedou hasiči a jak často letí vrtulník. Toho nejde si nevšimnout," prozrazuje starostka Mořiny Zdenka Francová. Jí v paměti uvízla tragická smrt dívky, kterou její "kamarádi" nechali v Americe několik dnů ležet.

Těžařům přálo štěstí

V lomu Východ, trampy nazývaném Velkou Amerikou nebo také českým Grand Canyonem, se začalo těžit před sto deseti lety. Je asi osm set metrů dlouhý a šedesát metrů hluboký. "V lomech jsem pracoval třicet let. Na Americe si pamatuji hodně pádů. Ani v poslední době zraněných neubývá. Lidé jsou nerozvážní," míní někdejší zaměstnanec těžební společnosti Josef Váňa, který zde pracoval od roku 1960. Nebezpečí lomu Velká Amerika spočívá v tom, že jeho stěny jsou příliš strmé a navíc neodpovídají sklonovými poměry pevnosti masivu, takže často dochází k sesuvu. "Lom jsme neustále prohlubovali, protože se šlo po pěkném kameni dolů. Bylo otázkou času, kdy k nějakému neštěstí dojde," přitakává důchodce a vzpomíná na jeden z největších sesuvů v třiašedesátém roce. "Po desáté hodině jsme šli na oběd. Když jsme se v jedenáct vrátili, byla celá stěna dole. Štěstí bylo, že tam nikdo nezůstal. Kdyby se to stalo jindy, zabilo by to aspoň deset lidí," vzpomíná Váňa. Báňský úřad se tehdy rozhodl lom Východ raději uzavřít. "Je to tam velmi nebezpečné," míní Josef Váňa. Za pravdu mu dává i jednatel společnosti Lomy Mořina Zdeněk Trinkewitz. "Amerika je lom živý, a proto je pro veřejnost uzavřen. Nepočítá se s tím, že by se tu znovu těžilo," říká Trinkewitz a dodává, že společnost se snaží udělat vše proto, aby se do lomu nikdo nedostal. Ztíženou situaci budou mít nyní i filmaři, kteří budou chtít na Americe točit. "Za vstup na Ameriku budeme požadovat minimálně půl miliónu korun. A pak další částky podle počtu natáčecích dnů," vypočítává jednatel.

Nakonec pořídí medvědy

Společnost hodlá cestu do lomu uzavřít zátarasy. A pokud by nebyly účinné? "Pořídili bychom do lomu medvědy, už jsme domluveni s chomutovskou zoo," tvrdí jednatel. "Měli by se u nás jako v ráji. Je to sice drahé, protože by se musel zajistit medvědář a prohlídky veterináře, ale když nebude jiné východisko, půjdeme do toho," slibuje Trinkewitz. Odvrátit pozornost nerozvážných turistů, kteří v českém Grand Canyonu riskují životy, se snaží i mořinská radnice. Ta má v plánu postavit v nedalekém lomu Čížovec u Trněného Újezdu, kde již byla dokončena těžba, rozsáhlý rekreační areál. O využití Čížovce jednají mořinští zastupitelé již několik let. Vloni se přeměna těžebního díla na rekreační areál dostala i do územního plánu obce. Lom Čížovec je uzavřen od roku 1992 a koleje vedoucí k němu jsou zarostlé plevelem. "Tady už nic nejezdí," ujišťují nás dva školáci, když se z Trněného Újezdu vydáváme po bývalé vlečce do míst, kde by za čas mělo stát tábořiště s parkovištěm a přírodní amfiteátr. "Naše představa je, že by zde vzniklo centrální zázemí pro turisty. Konkrétní podobu areálu zatím nemáme," vysvětluje Zdena Francová. Mořinští však mají jasno v tom, co za humny nechtějí. "Padaly návrhy na vybudování skládky. To by nám sice přineslo okamžitý efekt, ale my chceme, aby Čížovec sloužil turistům," vyjadřuje přání radnice starostka. Doufá, že tak se jí podaří v obci zvýšit turistický ruch. Tím spíše, že do budoucna se počítá i s vybudováním přírodního koupaliště v protějším lomu Holý vrch, který má být dotěžen do roku 2006. V roce 2008 nastane situace, kdy se bude řešit, co na Holém vrchu vznikne. "Rádi bychom v té době měli zpracovaný plán, jak bude lom upraven," komentuje plány rychty Francová.

Silné lákadlo

Na rozdíl od Ameriky není lom Holý vrch nebezpečný. Po jeho vytěžení by tu ale měla vzniknout obdobná vodní plocha, jako je na Americe. "Bude to silné lákadlo, které lidi z Ameriky přetáhne," doufá starostka Francová, která již o využití obou lomů jednala s jejich správcem, společností Lomy Mořina. Třebaže se oba lomy nacházejí v blízkosti hranice Chráněné krajinné oblasti Český kras, proti záměrům obce Mořina nejsou ani její představitelé. "Podle nás je vybudování areálu zajímavé. Může pomoci rozptýlit turistický ruch kolem Karlštejna," míní vedoucí zprávy Michael Pondělíček Mohlo by se zdát, že výstavbě rekreačního centra v turisty vyhledávané oblasti nic nestojí v cestě. Je tu ale ještě jeden problém: obec Mořina nemá na tak mamutí akci finance a prozatím se nepřihlásil ani žádný investor. "Místní lidi to vlastně ani moc nezajímá. Pro ně je podstatné to, že nám chybí kanalizace, máme tu rozmlácené silnice a málo peněz na školství," vypočítává starostka Francová. Přesto věří, že výletníci si nakonec do těchto míst cestu najdou.

PAVLA ŠVÉDOVÁ

Causa Amerika
RNDr. Anna Jansová, SCHKO Český kras

Amerika! Tmavé tajemno, stovky metrů chodeb, závan nebezpečí, romantika na dosah ruky od Prahy. Amerika: osmnáct opuštěných jámových lomů částečně spojených štolami, doklad technické dovednosti při težbě vápence v první polovině tohoto století, paleontologická lokalita mezinárodního významu, území s několika krasovými útvary, zimoviště netopýrů, součást národní přírodní rezervace Karlštejn. Amerika? Cíl odborných exkurzí, nadšených výletů, mnohdy první setkání s podzemím... Odpovědnost za tento unikát je svěřena dvěma institucím: Rudným dolům Mořina jakožto bývalému provozovateli a správě Chráněné krajinné oblasti Český kras, protože celá planina leží v CHKO a většina malých lomů včetně asi poloviny délky chodeb je součástí rezervace. Osud Amerik zajímá kdekoho. Odborníky i laiky, profesionály a jeskyňáře. Ty, kdo tam mají práci i ty, kteří tam prokazatelně nemají co dělat. Podívejme se, jaká je situace. Jámové lomy odkryly důležité profily. Při těžbě bylo objeveno i několik desítek drobných krasových jevů jeskyní a puklin. Opuštěné lomové stěny osídlila skalní vegetace, začali tu hnízdit ptáci, kteří byli z přirozených skalních stěn vytlačeni. Štoly se staly nejvýznamnějším středočeským zimovištěm netopýrů. Sledováním od padesátých let bylo zjištěno 14 druhů, pravidelně se vyskytuje asi 6 druhů, nejpočetnější je ohrožený netopýr velký. O volných dnech vládne v lomech a štolách čilý ruch. Vzdor mnohde skutečně nebezpečnému sestupu a nedokonalému jištění (Ameriky mají i své oběti) zde vyrostly kempy správných trampů i ohniště paďourů, na Ameriky se jezdí podívat rodinné i školní výlety, turisté, zvědavci, jeskyňáři a taky jeskyňáři. Za jednu zářijovou sobotu 1992 bylo v hlavní štole napočítáno 82 lidí, a to bylo kontrolováno jen jedno místo. Stejnou sobotu nocovalo v pěti z osmi kontrolovaných lomů přes čtyřicet osob, v každém lomu jsou v průměru čtyři ohniště a dvě hromady konzerv a rozbitých sklenic. Zatímco geologickým jevům a jeskyním návštěvnost příliš nevadí, pro živé obyvatele štol, netopýry, je osudná. Časté rušení brání vytváření kolonie, dým z ohýnků činí zimoviště zcela neobyvatelným. (Jak se vám spí v místnosti, kde kouří kamna?). Kde se podařilo nějaký úsek štoly či jeskyni na zimu uzavřít před návštěvníky, tam počet zimujících netopýrů výrazně narostl. Zákony vstup veřejnosti do lomů a štol jednoznačně zapovídají. Hodnotí je jako přestupek a podle okolností za něj umožňují uložit pokutu až do výše padesáti tisíc korun. Pro zájemce je to zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích § 39, přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství, zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 29, režim národních přírodních rezervací, § 50, zvlášť chránění živočichové, § 87, přestupky. Jenže ani nejdokonalejší zákony a nejpřísnější možnosti postihu pro ty, kdo je nedodržují, samy o sobě nic nevyřeší. Je marné tvrdit, že se něco nemá nebo nesmí (třeba chodit sousedovi na hrušky nebo přecházet na červenou). Musí se zároveň udělat něco, aby zapovězená činnost nebyla snadná a aby následky takové činnosti byly nepříjemné. V našich příkladech tedy postavit plot a ke hrušce přivázat psa, neukázněný chodec riskuje nehodu. S Amerikami to vypadá tak, že by tam byla potřeba stálá služba. Ani Rudné doly, ani správa CHKO, ani policie, ale nemají dost lidí, aby mohli vyčlenit několik zaměstnanců na tento jediný úkol. Zbývá možnost druhá důležité úseky uzavřít. Bylo učiněno již několik pokusů, většinou ve spolupráci s jeskynáři. Žádný neměl však dlouhého trvání. Vrata byla rozbita, uzávěry vypáčeny, vylomeny, rozřezány autogenem. Po těchto zkušenostech se domníváme, že jedinou uzávěrou, která má naději vydržet, je zával. Jde o to, aby na koncích vznikly závaly, které by znemožnily turistickou návštěvnost nejdůležitějších částí netopýřího zimoviště. Odborníkům by zůstala otevřena např. cesta přes jezírko v lomu Školka, jeskyňářům navíc i všechny vchody dostupné speleotechnikou. Neuvažuje se o zavalení chodeb druhé etáže, o jakýchkoli zásazích do samotných lomů, ani o podobném uzavření štol východně od závodu Mořina. Předpokládáme totiž, že turistický tlak na návštěvnost této oblasti ještě poroste, a snažíme se usměrnit ho tak, aby nepoškozoval její základní funkce. Většinou je to podmíněno značným omezením lidského pohybu a pobytu. Neočekáváme, že v dohledné době vzroste disciplinovanost návštěvníků natolik, aby sami respektovali potřeby ostatních živých obyvatel Amerik. Než se to naučí, bude třeba učinit faktická omezení, která zajistí potřebné podmínky vegataci i fauně. Totiž, chceme-li, aby tato jedinečná oblast měla své rostlinné i živočišné obyvatele ještě i v příštím století. Nemohou žít jinde, jsou citliví na rušení, změny povrchu a chemismu půdy, potřebují prostor, potravu, klid pro spánek, námluvy i úspěšné rozmnožování. Dobrá vůle ani odborný zájem nejsou dostatečnou omluvou - ochranáři jako skauti, turisté, jeskyňáři i přirodozpytci mají dvě obuté nohy. Projde li sto lidí tam, kde beze škod mohou projít dva, je zkáza vždycky téměř dokonalá. Snad nebude v této souvislosti bez zajímavosti, že kapli Sv.Kříže na Karlštejně uzavřeli pro turisty právě proto, že jich tam chodilo příliš. Ve velkém davu se vždycky najde pár vandalů, a ti odrápali zlacený štuk a vyryli písmenka, kam až dosáhli. Největší škodu ale způsobili všichni bez rozdílu svým dechem. Vlhkost sražená z výdechů se v chladné kapli hromadilo a vážně poškodila většinu obrazů Mistra Theodorika. Obrazy je ovšem možné restaurovat...

Chceme předejít podobnému jevu v karlštejnské rezervaci, protože rekonstruovat rostlinná nebo živočišná společenstva je mnohem obtížnější než restaurovat obrazy. Mnohdy to neumíme, někdy to vůbec nejde. Že klid na zimovišti netopýrům prospívá, potvrzují i naše zkušenosti. Pokud jde o způsob, jak ho zajistit a udržet, nevidíme do blízké budoucnosti jinou možnost, než naprosto neprostupně zavřít nejpoužívanější vchody. Je jistě otázka, jestli navržený zásah je ten nejvhodnější. Po zkušenostech z posledních dvou let ale nevidíme žádný lepší. Promarníme li ještě několik sezon diskusemi, může se stát, že nakonec nebude o čem diskutovat. A třeba by to pak mrzelo i ty, kterým jsou dnes netopýři úplně jedno.